KONZERVUJEME POTRAVINY

Uchovávání potravin v mrazničce.

• Potraviny zmrazujte co možná nejrychleji, nejlépe s využitím funkce rychlého zmrazení, aby se zachovalo co nejvíce vitaminů. Malé ledové krystalky, které se uvnitř vytvoří, zamezí poškození při pozdějším rozmrazování a tepelné úpravě.
• Potraviny (zejména maso) nejlépe uchováte v mikrotenových sáčcích nebo v alobalu, při balení z nich vymačkejte co nejvíce vzduchu – vzdušný kyslík totiž napomáhá žluknutí tuků, ničí vitaminy i přirozený vzhled.
• Ryby můžete ukládat do mrazničky v nádobě s vodou a nechat zmrazit, nebo zmrazit, pak ponořit do vody a opět vložit do mrazničky (to je možné i 2x zopakovat). Ledová krusta dokonale zabrání přístupu vzduchu, před přípravou snadno praskne a je možné ji odloupnout.
• Maso, které spotřebujete až za delší dobu, neukládejte v původním obalu z obchodu – tyto obaly propouštějí vzduch a maso se v nich poměrně rychle znehodnotí.
• Zeleninu před zmražením nejdříve upravte blanšírováním (krátkým spařením potravin ve vroucí vodě, zlikvidují se tak mikroorganismy, zachová se chuť i barva).
• Před ukládáním potravin teplotu v mrazničce nastavte na nejvyšší hodnotu alespoň 6 hodin předem.
• Nádoby nenaplňujte až po okraj, při zmražení potraviny zvětšují svůj objem, celkový objem by neměl být větší než 2 kg.
• Plátky masa proložte fólií, aby při rozmrazování šly snadno oddělit.
• Ovoce (maliny, borůvky, ostružiny či višně) před zmrazením prosypte cukrem, aby se zachovalo jeho aroma.
• Všechny ukládané potraviny označte názvem a datem, kdy byly do mrazáku vloženy, abyste jste měli přehled.
• Rozmrazování by mělo být pomalé, ideální je vyjmout třeba maso večer před zpracováním a nechat je „povolit“ v chladničce (zároveň tím snížíte spotřebu energie v chladničce).
• Ve studené vodě je rozmrazování asi 2 až 3x rychlejší než na vzduchu, nikdy ale nepoužívejte horkou vodu – dochází ke ztrátě chuti, výživné hodnoty i vzhledu.

Konzervování zavařováním.

1. Sklenice a víčka umyjeme, a to i nová, poté je vyvaříme a necháme okapat.
2. Naplníme sklenice a zavíčkujeme.
3. Na horní dno zavařovacího hrnce vyskládáme sklenice. Chceme-li zavařovat v páře, nalijeme vodu jen pod sklenice. Při zavařování ve vodě zalijeme sklenice do čtvrtiny až poloviny. Použijeme-li teplý nálev, může být voda v hrnci horká. Hrnec přiklopíme poklicí a vodu rychle uvedeme do varu. Sledujeme teplotu a čas podle  druhu zavařovaných surovin.
4. Poté sklenice vyskládáme na podložku, která nesmí být studená, aby sklenice nepraskly. Až nyní zcela dotáhneme ještě horké sklenice se šroubovacím uzávěrem.
5. Po zchlazení sklenice obrátíme dnem vzhůru, čímž zjistíme, zda-li nám víčka těsní. Poklepem by měla vydávat dutý zvuk.
6. Sklenice opatříme štítkem s názvem a hlavně datem výroby a uložíme je v suchu, chladnu a temnu.

Vyvarujte se nejčastějších chyb

• Zpracovávejte jen kvalitní, dobře omyté suroviny.
• Přesvědčte se, zda sklenice nejsou prasklé nebo zda nemají poškozený okraj a také zda víčka jsou v naprostém pořádku.
• Nedoplňujte sklenice nálevem až těsně k hrdlu.
• Nikdy nezavařujte maso s cibulí! (cibule v zavařených pokrmech okamžitě kvasí).

Konzervování sušením

• Jde o vůbec nejstarší, nejlevnější a nejzdravější způsob uskladnění potravin.
• Pokud je provedeno za správných podmínek je v potravinách uchováno až 80% vitamínů a výživných látek.
• při sušení dochází ke snížení obsahu vody v potravinách a tím k zabránění růstu škodlivých mikroorganismů, kteří ke svému životu potřebují právě vodu.
• Lze sušit mnoho druhů potravin (ovoce, maso, zeleninu, houby, ..), ale ne však všechny, především takové, které obsahují velké množství vody.
• Sušené ovoce a zelenina mají daleko výraznější a sladší chuť, protože se v nich při sušení koncentrují cukry.
• Nevýhodou sušení je poměrná náročnost přípravy sušených potravin (je nutné potraviny oloupat, nakrájet, …).

Několik tipů jak správně sušit:

1. Potraviny připravené k sušení sušíme pouze čerstvé, zralé.
2. potraviny by neměly být sušeny v prašném prostředí. Sušit můžeme na slunci, troubách nebo dnes velmi oblíbených sušičkách.
3.  Usušené potravny musíme správně uskladnit a chránit je před vlhkostí (doporučuje se teplota do 15 °C).

Konzervování v octu
Ocet zabraňuje tvorbě baktérií, díky čemuž vydrží v něm naložené potraviny déle. Kvalita octu přitom hraje důležitou roli, protože ocet dodává také aroma. Ocet by měl obsahovat minimálně pět procent kyseliny octové, ale neměl by být příliš ostrý. Nejvhodnější je vinný a ovocný ocet. Používejte vždycky jen kvalitní ovoce a zeleninu. Na nakládání používejte výlučně glazované, skleněné nebo nerezové hrnce. Hrnce z hliníku nebo mědi nejsou vhodné, protože kyselina octová narušuje jejich povrch a obsah hrnců se pak stává škodlivým zdraví. Zelenina by měla být vždy úplně ponořená do nálevu, aby nezačala plesnivět nebo kvasit.

Konzervování v oleji
Konzervování v oleji je mimořádně jednoduché a nekomplikované. Nevyžaduje žádné speciální přístroje ani hrnce. Přísady se jednoduše zalijí kvalitním jedlým olejem (olivový, slunečnicový nebo saflórový olej). Olej přísady vzduchotěsně uzavře a brání růstu mikroorganizmů. V oleji se nejlépe  konzervují takzvané drobnolisté rostliny, jako například bazalka, šalvěj, rozmarýn, tymián nebo levandule. Éterické látky, které obsahují, přejdou do oleje. Kořeněný olej vydrží po otevření a při skladování na chladném a tmavém místě minimálně tři měsíce. Rovněž zelenina nebo sýr se výborně hodí na tento druh konzervování. Potraviny by měly zůstat přikryté vrstvou oleje širokou minimálně jako prst, jinak ryzkujete plíseň. Nejlépe uděláte, když naplníte konzervované potraviny do tmavé láhve, nebo když sklenici obalíte hliníkovou fólií. Smysluplné je opatřit nádoby nápisem s datem výroby.

Konzervování v alkoholu
Alkohol koncentruje účinné látky a aroma bylinek, kořenů a ovoce. Na nakládání v lihovinách jsou vhodné četné druhy ovoce, ale navzdory tomu bychom měli věnovat pozornost tomu, aby lihovina chuťově harmonizovala s ovocem. Nepoužívejte levné lihoviny, jinak se může stát, že chutí budete zklamáni. Ovoce by mělo být bezvadné a dozrálé, což je zárukou dobrých aromatických vlastností. Naložené ovoce skladujte vždy na chladném a tmavém místě, aby ovoce nezměnilo barvu. Začne-li ovoce kvasit, dá se konzerva ještě zachránit tak, že směs ovoce a alkoholu ještě jednou provaříte a použijete jako „opilý kompot“.

Uchovávání kořenové zeleniny

Prastará metoda uskladňování syrové kořenové zeleniny je skladování v písku. Zeleninu dáme do bedýnky a zasypeme ji pískem. Bedýnku pak uložíme na chladné a vlhké místo.

Nakládání vajec

Nejlepší k nakládání jsou vejce snesená od března do května a pak ke konci srpna až do poloviny září. Vejce musí být čistá, čerstvá, bez porušených skořápek. Předem je nemyjeme, abychom neporušili jemnou bílkovinnou vrstvu, která chrání vejce zvenčí.

Do vápna

Na jednu pětilitrovou láhev použijeme 300g vápna. Kusové vápno dáme do starého hrnce a za stálého míchání dlouhou tyčkou ho poléváme studenou vodou. Vyhašené vápno – bílou kaši – dáme na dno nádoby (asi 3 cm) a stavíme na ně špičkou dolů vejce. Vejce takto vrstvíme až do plné nádoby. Zbytek vápna rozmícháme s vodou, necháme ustát a touto zakalenou vodu sklenici dolijeme tak, aby vejce přesahovala asi o 5 cm.

Do vodního skla

Vodní sklo je husté, nepatrně nazelenalé nebo nažloutlé a bez zápachu. Jde o křemičitan sodný nebo draselný. Vodní sklo dobře ucpává póry ve vaječných skořápkách a izoluje jedno vejce od druhého. Když se náhodou jedno kazí, nevyteče a nezpůsobí zkažení ostatních vajec. Vejce nakládáme opět do pětilitrových nádob – sklenic nebo hrnců a upevňujeme je dřevěnou dýhou. Sklenice uzavíráme mastným papírem nebo pergamenem. Roztok snadno vysychá, rosoluje a tuhne, proto jej doléváme vodou. Do pětilitrové sklenice se vejde podle velikosti max.46 vajec. Ředění roztoku je 1:9, tedy na jeden díl vodního skla devět dílů vody.